Jak asi víte, být v dnešní době slavným zpěvákem,raperem nebo členem nějaké slavné skupiny, s sebou nese určité výhody: pozvánky do klubů, nabídky koncertů, sponzorské dary, a především tučné bankovní konto. Možná i proto roste konkurence a ročně vzniká mnoho nových "umělců". Otázkou ovšem je, zda skutečně tvoří hudbu, která má cílem se líbit lidem, nebo zda je to pouze byznysová formalita.
V 50. ,60. až 80 letech , kdy se začala populární hudba masivně rozvíjet, znamenala tato hudba pro lidi něco zcela nového. Začala se totiž postupně roztřiďovat na různé žánry a lidem se to prostě líbilo. Ale tito interpreti v této době nedělali hudbu pouze pro peníze, jejich hlavním cílem bylo upoutat lidi a snaha o to, aby se jim jejich písničky líbily. Jasným důkazem mohou být Třeba "The Beatles", kteří byli jedni z prvních, co posunuli úroveň hudby na vyšší a každodenní úroveň. Hudba se začínala zrychlovat, a začaly se tam objevovat nové prvky. Právě po tom zjeména mladí lidé toužili, po jakémsi "úniku" z každodenního života, pro zážitek něčeho nového a právě tento proud posouval populární hudbu stále dál.
Samozřejmě, že to mělo dobrý vliv na lidi samotné, rázem měli oblíbeného zpeváka či skupinu, kupovali si jejich desky nebo chodili na jejich koncerty. Hudba se stala součástí jejich života. Ale postupně to přecházelo spíše k masivnímu oblbování lidí. Počínaje účesy (co má on, to musím mít na hlavně taky), po různé tetování, až po braní drog. Lidé se rázem přestali chtít lišit, a začali chtít být stejní jako jejich oblíbenec. Postupně se z lidí stálo jakési stádo, které řídí jeden jedinec. To se samozřejmě začalo líbit firmám, a to vyústilo v první reklamy. Obyčejný brambůrky by si nikdo nekupil, ale co si takhle koupit brambůrky s Madonnou ? (nemyslím tím teď nic konkrétního).
Zkrátka z hudby se pomaličku stal byznys, který akorát mate lidi. Ale no co, když to vydělává, tak proč né ? Otázkou ale je, jestli stojíte o něco, co je pořád dokola, jsou tam stejná slova, stejná melodie a stejnej styl ? Celkem krásně to vystihl Voxel ve své písni "Hitmaker" (dávám ji dolů pod článek). Myslím si, že bychom měli trochu přemýšlet nad tím, co posloucháme, zamýšlet se nad duchaplností textů a nemít rádi písničku jen kvůli dobré melodii nebo rytmusu. Písnička musí mít hlavně svůj příběh, svojí autoritu a autoritu někoho, kdo ji interpretuje. Nebuďme pouze hloupá masa lidí co poslouchá všechno, co nám podstrčí rádia nebo hudební televize, a mějme nějakou soudnost. Nevěřme všemu a neřidme se ostatními. Buďme sami sebou a vybírejme si od srdce :)
/PG/